← Zpět na Pro lékaře

Klinický obraz MCAS

Naposledy aktualizováno: 08. 01. 2026

Charakteristickým rysem je extrémní heterogenita projevů. Pacienti často přicházejí s dlouholetou anamnézou (diagnózy až 30 let po začátku příznaků) a rozsáhlou dokumentací od specialistů z různých oborů (gastroenterologie, neurologie, alergologie, kardiologie), avšak bez sjednocující diagnózy.

Obecná charakteristika onemocnění

Klinický obraz MCAS je definován chronickým, multisystémovým zánětem a alergickými či pseudoalergickými symptomy, které jsou důsledkem nepřiměřeného uvolňování mediátorů žírných buněk (MC).

Klinický obraz lze shrnout do následujících bodů: [1] [4]


Soubor symptomů dle orgánových soustav

Mediátory žírných buněk (histamin, leukotrieny, prostaglandiny, cytokiny a stovky dalších) mají receptory ve většině tkání. Níže je výčet nejčastějších symptomů [1] [4]

1. Gastrointestinální projevy

Potíže často napodobují dráždivý tračník (IBS):

  • Bolesti břicha, křeče, nadýmání.

  • Průjmy, zácpy nebo jejich střídání (často narušená motilita vinou souběžné dysautonomie)

  • Gastroezofageální reflux (GERD) refrakterní na léčbu PPI.

  • Nauzea, zvracení.

  • Dysfagie (pocit „knedlíku v krku“).

  • Potravinové intolerance (reakce na histamin, lepek, laktózu, ale často nepředvídatelné).

2. Neurologické projevy

Žírné buňky úzce komunikují s nervovým systémem (neuroimunitní interakce):

  • Poruchy soustředění, paměti, kognice a řeči (lidově „brain fog“)

  • Bolesti hlavy (migrény i tenzní bolesti).

  • Parestézie, neuropatie tenkých vláken (SFN).

  • Úzkost, panické ataky (často bez psychogenního spouštěče, čistě chemická reakce na mediátory), deprese, nespavost

3. Dermatologické projevy

Ačkoliv jsou časté, absence kožních projevů MCAS nevylučuje:

  • Flushing (záchvatovité zrudnutí, zejména obličej, krk, hrudník) se vyskytuje až u třetiny pacientů.

  • Dermatografismus (červený dermografismus je častým nálezem).

  • Pruritus (svědění) bez zjevné vyrážky, často migrující.

  • Kopřivka (urtikárie) a angioedém (méně časté než u klasické alergie, ale možné).

  • Pomalé hojení ran, snadná tvorba modřin.

4. Konstituční a celkové příznaky

Velmi časté, vyskytují se u většiny pacientů:

  • Únava a vyčerpání (83 % pacientů), často splňující kritéria ME/CFS.

  • Pocity horka či chladu (špatně snášejí teplotní změny).

  • Noční pocení.

  • Nechtěné váhové výkyvy (hubnutí i přibírání).

5. Kardiovaskulární systém

Často může být spojené s dysautonomií:

  • palpitace , tachykardie (často postprandiálně nebo po námaze)

  • presynkopy a synkopy

  • ortostatická intolerance (příznaky POTS: syndrom posturální ortostatické tachykardie)

  • hypotenze

  • atypická bolest na hrudi (po vyloučení kardiologické příčiny)

6. Respirační projevy
  • Dušnost, pocit nedostatku vzduchu

  • Chronická rýma, kongesce nosní sliznice, postnazální drip.

  • Dráždivý kašel, hvízdání (často bez prokázaného astmatu).

7. Muskuloskeletální systém
  • Migrující bolesti svalů a kloubů.

  • Otoky kloubů bez zjevné artritidy.

  • Spojitost s hypermobilitou (hEDS).

8. Urogenitální systém
  • Příznaky intersticiální cystitidy (bolest močového měchýře, polakisurie bez infekce).

  • Dysmenorea, endometrióza, vulvodynie.


Časté komorbidity a asociovaná onemocnění

U pacientů s MCAS se často vyskytují přidružená onemocnění. Pokud se u pacienta vyskytuje jedno či více z těchto onemocnění, měl by lékař podezřívat i možnost MCAS. A naopak, pokud je přítomen MCAS, měl by lékař zkontrolovat, zda-li pacient netrpí i na následující onemocnění.

  1. Hypermobilní Ehlers-Danlosův syndrom (hEDS) Q79.6
    a syndrom hypermobility (HSD) M35.7:


    Můžete provést jednoduchý test a preventivně u pacienta zkontrolovat hypermobilitu v kloubech, pružnost kůže

    Například hyperextenze kolen, loketních kloubů, v prstech.

    (pozor:
    v některých kloubech může pacient i přes hypermobilitu omezenou pohyblivost)


  2. Syndrom posturální ortostatické tachykardie (POTS) a dysautonomie dg. G90.9 :
    Poruchy autonomního nervového systému (tachykardie po postavení, závratě) jsou přítomny u významné části pacientů.

    Můžete provést orientační vyšetření na POTS, potřebujete pouze pulzní oxymetr a tlakoměr. Návod od NZIP


  3. Myalgická encefalomyelitida, ME (někdy ME/CFS) dg. G93.3:
    Intolerance námahy a (někdy i trvalé) zhoršení celkového stavu po námaze (PEM), patologické vyčerpání a slabost.

  4. Postakutní infekční syndromy (po prodělání většinou virových infekcí jako je EBV, enteroviry, SARS-CoV-2):


Více ve článku ke komorbiditám

Spouštěče (Triggery)

Charakteristickým rysem MCAS je, že symptomy nejsou trvalé ve stejné intenzitě, ale jsou spouštěny/zhoršovány specifickými podněty (které vedou k degranulaci žírných buněk). Identifikace spouštěčů může být nápomocná při anamnéze.


Kdy pomýšlet na MCAS

Dle doporučení Molderings et al. (2011) a klinické praxe by měla být diagnostika zvažována v následujících situacích:

  1. Chronické onemocnění postihující více než 2 orgánové systémy, pro které se nenašlo jiné vysvětlení navzdory důkladnému vyšetření.

  2. Pacient popisuje reakce podobné alergii na širokou škálu spouštěčů , ale klasické IgE testy jsou negativní nebo neodpovídají tíži potíží.

  3. Přítomnost paradoxních reakcí na léky a četné lékové intolerance.

  4. Kombinace únavy, gastrointestinálních potíží a kožních projevů (např. flushing).

  5. Anamnéza hEDS, POTS nebo jiné komorbidity

Poznámka: Rutinní laboratorní vyšetření (krevní obraz, CRP, sedimentace) jsou u MCAS často normální . Mírné odchylky mohou zahrnovat lehkou anémii, trombocytózu/trombocytopenii, eozinofilii (často jen mírnou nebo kolísavou) či hypercholesterolémii odolnou vůči léčbě.

Diagnostika MCAS

Pokračujte článkem k diagnostice MCAS


Zdroje

  1. MOLDERINGS, G.; Brettner, S.; Homann, J. et al. Mast cell activation disease: a concise practical guide for diagnostic workup and therapeutic options. Journal of Hematology & Oncology . [online]. 2011, roč. 4, č. 1. [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z: [DOI] | [PubMed]

  2. MOLDERINGS, G.; Haenisch, B.; Bogdanow, M. et al. Familial Occurrence of Systemic Mast Cell Activation Disease. PLoS ONE . [online]. 2013, roč. 8, č. 9, s. e76241. [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z: [DOI] | [PubMed]

  3. AFRIN, L.; Self, S.; Menk, J. et al. Characterization of Mast Cell Activation Syndrome. The American Journal of the Medical Sciences . [online]. 2017, roč. 353, č. 3, s. 207-215. [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z: [DOI] | [PubMed]

  4. AFRIN, L.; Ackerley, M.; Bluestein, L. et al. Diagnosis of mast cell activation syndrome: a global “consensus-2”. Diagnosis . [online]. 2020, roč. 8, č. 2, s. 137-152. [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z: [DOI] | [PubMed]

  5. HOFFMANN, Kathryn. Postakute Infektionssyndrome und Erkrankungen. In: Krankheiten und klinische Erscheinungsbilder [online]. Linz: Trauner Verlag, 2024 [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z:
    [Lékařská univerzita ve Vídni] (německy)