← Zpět na Pro lékaře

Klinický obraz MCAS

Naposledy aktualizováno: 08. 01. 2026

Charakteristickým rysem je extrémní heterogenita projevů. Pacienti často přicházejí s dlouholetou anamnézou (diagnózy až 30 let po začátku příznaků) a rozsáhlou dokumentací od specialistů z různých oborů (gastroenterologie, neurologie, alergologie, kardiologie), avšak bez sjednocující diagnózy.

Obecná charakteristika onemocnění

Klinický obraz MCAS je definován chronickým, multisystémovým zánětem a alergickými či pseudoalergickými symptomy, které jsou důsledkem nepřiměřeného uvolňování mediátorů žírných buněk (MC).

Klinický obraz lze shrnout do následujících bodů: ^{[1] [4]}

• Multisystémové postižení: Symptomy typicky postihují 2 a více orgánových soustav současně.

• Kolísavý průběh: Potíže mají tendenci přicházet a odcházet, měnit svou intenzitu a mohou migrovat v čase (např. v dětství dominují bolesti břicha, v dospělosti migrény a dysautonomie).

• Atypická prezentace: Pacient může, ale nemusí vykazovat klasické znaky alergie (pruritus, kopřivka). Mnoho symptomů je zánětlivého charakteru.

• Nízká specificita rutinních testů: Pacienti se často jeví zdraví na základě běžného fyzikálního vyšetření a základních laboratorních odběrů (KO, biochemie), ačkoliv subjektivně i objektivně trpí sníženou kvalitou života.

---

Soubor symptomů dle orgánových soustav

Mediátory žírných buněk (histamin, leukotrieny, prostaglandiny, cytokiny a stovky dalších) mají receptory ve většině tkání. Níže je výčet nejčastějších symptomů ^{[1] [4]}

1. Gastrointestinální projevy

Potíže často napodobují dráždivý tračník (IBS):

• Bolesti břicha, křeče, nadýmání.

• Průjmy, zácpy nebo jejich střídání (často narušená motilita vinou souběžné dysautonomie)

• Gastroezofageální reflux (GERD) refrakterní na léčbu PPI.

• Nauzea, zvracení.

• Dysfagie (pocit „knedlíku v krku“).

• Potravinové intolerance (reakce na histamin, lepek, laktózu, ale často nepředvídatelné).

2. Neurologické projevy

Žírné buňky úzce komunikují s nervovým systémem (neuroimunitní interakce):

• Poruchy soustředění, paměti, kognice a řeči (lidově „brain fog“)

• Bolesti hlavy (migrény i tenzní bolesti).

• Parestézie, neuropatie tenkých vláken (SFN).

• Úzkost, panické ataky (často bez psychogenního spouštěče, čistě chemická reakce na mediátory), deprese, nespavost

3. Dermatologické projevy

Ačkoliv jsou časté, absence kožních projevů MCAS nevylučuje:

• Flushing (záchvatovité zrudnutí, zejména obličej, krk, hrudník) se vyskytuje až u třetiny pacientů.

• Dermatografismus (červený dermografismus je častým nálezem).

• Pruritus (svědění) bez zjevné vyrážky, často migrující.

• Kopřivka (urtikárie) a angioedém (méně časté než u klasické alergie, ale možné).

• Pomalé hojení ran, snadná tvorba modřin.

4. Konstituční a celkové příznaky

Velmi časté, vyskytují se u většiny pacientů:

• Únava a vyčerpání (83 % pacientů), často splňující kritéria ME/CFS.

• Pocity horka či chladu (špatně snášejí teplotní změny).

• Noční pocení.

• Nechtěné váhové výkyvy (hubnutí i přibírání).

5. Kardiovaskulární systém

Často může být spojené s dysautonomií:

• palpitace , tachykardie (často postprandiálně nebo po námaze)

• presynkopy a synkopy

• ortostatická intolerance (příznaky POTS: syndrom posturální ortostatické tachykardie)

• hypotenze

• atypická bolest na hrudi (po vyloučení kardiologické příčiny)

6. Respirační projevy

• Dušnost, pocit nedostatku vzduchu

• Chronická rýma, kongesce nosní sliznice, postnazální drip.

• Dráždivý kašel, hvízdání (často bez prokázaného astmatu).

7. Muskuloskeletální systém

• Migrující bolesti svalů a kloubů.

• Otoky kloubů bez zjevné artritidy.

• Spojitost s hypermobilitou (hEDS).

8. Urogenitální systém

• Příznaky intersticiální cystitidy (bolest močového měchýře, polakisurie bez infekce).

• Dysmenorea, endometrióza, vulvodynie.

---

Časté komorbidity a asociovaná onemocnění

U pacientů s MCAS se často vyskytují přidružená onemocnění. Pokud se u pacienta vyskytuje jedno či více z těchto onemocnění, měl by lékař podezřívat i možnost MCAS. A naopak, pokud je přítomen MCAS, měl by lékař zkontrolovat, zda-li pacient netrpí i na následující onemocnění.

1. Hypermobilní Ehlers-Danlosův syndrom (hEDS) Q79.6
   a syndrom hypermobility (HSD) M35.7:
   
   Můžete provést jednoduchý test a preventivně u pacienta zkontrolovat hypermobilitu v kloubech, pružnost kůže
   
   Například hyperextenze kolen, loketních kloubů, v prstech.
   
   (pozor: v některých kloubech může pacient i přes hypermobilitu omezenou pohyblivost)
   
   
   

2. Syndrom posturální ortostatické tachykardie (POTS) a dysautonomie dg. G90.9 :
   Poruchy autonomního nervového systému (tachykardie po postavení, závratě) jsou přítomny u významné části pacientů.
   
   Můžete provést orientační vyšetření na POTS, potřebujete pouze pulzní oxymetr a tlakoměr. Návod od NZIP
   
   
   

3. Myalgická encefalomyelitida, ME (někdy ME/CFS) dg. G93.3:
   Intolerance námahy a (někdy i trvalé) zhoršení celkového stavu po námaze (PEM), patologické vyčerpání a slabost.
   
   

4. Postakutní infekční syndromy (po prodělání většinou virových infekcí jako je EBV, enteroviry, SARS-CoV-2):
   
   

---

Více ve článku ke komorbiditám

Spouštěče (Triggery)

Charakteristickým rysem MCAS je, že symptomy nejsou trvalé ve stejné intenzitě, ale jsou spouštěny/zhoršovány specifickými podněty (které vedou k degranulaci žírných buněk). Identifikace spouštěčů může být nápomocná při anamnéze.

• Potraviny: zejména potraviny bohaté na histamin, alkohol, fermentované produkty, aditiva (konzervanty, „éčka“).

• Léčiva a pomocné látky: NSAID (aspirin, ibuprofen), opiáty, kontrastní látky, některá anestetika, barviva v lécích.

• Fyzikální vlivy: teplo, chlad, náhlé změny tlaku, mechanické tření kůže, vibrace.

• Stres: Fyzický (trauma, operace, infekce) i psychický stres (uvolnění CRH aktivuje žírné buňky).

• Hormonální změny: zhoršení symptomů před menstruací (vliv estrogenu/progesteronu).

• Pachy a chemikálie: parfémy (vonné látky obecně), kouř, čistící prostředky.

---

Kdy pomýšlet na MCAS

Dle doporučení Molderings et al. (2011) a klinické praxe by měla být diagnostika zvažována v následujících situacích:

1. Chronické onemocnění postihující více než 2 orgánové systémy, pro které se nenašlo jiné vysvětlení navzdory důkladnému vyšetření.

2. Pacient popisuje reakce podobné alergii na širokou škálu spouštěčů , ale klasické IgE testy jsou negativní nebo neodpovídají tíži potíží.

3. Přítomnost paradoxních reakcí na léky a četné lékové intolerance.

4. Kombinace únavy, gastrointestinálních potíží a kožních projevů (např. flushing).

5. Anamnéza hEDS, POTS nebo jiné komorbidity

Poznámka: Rutinní laboratorní vyšetření (krevní obraz, CRP, sedimentace) jsou u MCAS často normální . Mírné odchylky mohou zahrnovat lehkou anémii, trombocytózu/trombocytopenii, eozinofilii (často jen mírnou nebo kolísavou) či hypercholesterolémii odolnou vůči léčbě.

Diagnostika MCAS

Pokračujte článkem k diagnostice MCAS