← Zpět na Pro lékaře

Léčba MCAS

Naposledy aktualizováno: 08. 01. 2026

Syndrom aktivace mastocytů je chronické onemocnění. Hlavním cílem terapie je stabilizace žírných buněk, minimalizace příznaků a návrat k co nejlepší kvalitě života.

Protože se MCAS projevuje u každého pacienta jinak, neexistuje univerzální léčebný protokol. Často je třeba vyzkoušet vícero kombinací léků a režimových opatření, než se podaří najít tu správnou.

I přes to lze při sestavování léčebného plánu držet těchto obecných postupů.

1. Identifikace a eliminace spouštěčů reakcí

Jedním z prvních kroků je zamezit tomu, aby byly žírné buňky zbytečně drážděny. To vyžaduje, aby pacient (často formou deníku) vypozoroval, co jeho reakce vyvolává. Vyhýbání se spouštěčům může přinést pacientovi výraznou úlevu.

  • Strava: Nejčastějším opatřením je nízkohistaminová dieta. Pacienti se vyhýbají potravinám, které jsou:
    • bohaté na histamin (např.: zrající sýry, uzeniny, alkohol, fermentované potraviny)
    • nebo které uvolňování histaminu podporují. (tzv. liberátory histaminu)
  • Prostředí: Omezení kontaktu s chemikáliemi, vonnými látkami, plísněmi či extrémními teplotami.
  • Léky: Opatrnost při užívání léků, které mohou žírné buňky destabilizovat (např. některá analgetika, kontrastní látky, anestetika).
2. Farmakologická léčba

Se zavedením režimových opatření se u většiny pacientů souběžně přistupuje k medikaci.

Mezi léky první volby patří kromoglykát sodný (v kombinaci s H 1 a H 2 antihistaminiky)

Antihistaminika se u MCAS často podávají ve vyšších dávkách než u běžné alergie (až čtyřnásobných).

  • H 1 -antihistaminika:
    • ketotifen (H 1 -antihistaminikum a stabilizátor mastocytů v jednom),
    • desloratadin (nejlevnější: Desloratadin +pharma 5mg tbl flm 90 I),
    • levocetirizin,
    • fexofenadin

  • H 2 -antihistaminika: Především na gastrointestinální potíže.
    • famotidin (Famosan)

  • Stabilizátory žírných buněk: Narozdíl od antihistaminik neblokují receptory žírných buněk, ale cílí přímo na žírnou buňku a zabraňují její degranulaci. Mezi hlavní zástupce patří:
    • kromoglykát sodný (obchodní názvy: Pentatop, Allergoval)
      dávkování u dospělých: 4x denně 200 mg v pravidelných časových rozestupech 15-30 minut před jídlem (lze navýšit až na 500 mg 4x denně).
      Účinek léku se začne projevovat až po alespoň 2 týdnech užívání. [5]

    • ketotifen (H 1 -antihistaminikum a stabilizátor mastocytů v jednom)
      dávkování u dospělých: začíná se 1 mg večer, postupně se navyšuje na 1 mg ráno a 1 mg večer.
      Plný účinek léku se dostavuje až po 8-12 týdnech užívání. [6]
  • Antileukotrieny: Léky blokující leukotrieny, další zánětlivé látky uvolňované žírnými buňkami, které způsobují např. dýchací potíže.
    • montelukast (obch. názvy: Singulair, Montelar, Castispir)
      plnou úhradu SÚKL uvádí u Montelar a Castispir (stav: prosinec 2025) [1]

  • Biologická léčba: U pacientů s těžkým průběhem, kde běžná kombinace léků nezabírá, můžete zvážit nasazení biologické léčby.
    • omalizumab (Xolair).
      Protilátka proti IgE, snižuje reaktivitu žírných buněk.
      Ačkoliv je lék primárně indikován pro těžké astma a chronickou kopřivku, v zahraniční praxi se s úspěchem využívá i u refrakterních případů MCAS.

  • Doplňky stravy: Někteří pacienti profitují z vysoce dávkovaného vitamínu C (s postupným uvoňováním, 750 mg denně). Jiní udávají, že jim pomáhá užívání enzymu DAO (zvláště vhodné při nízké hladině diaminooxidázy) nebo kvercetinu (přírodní H 1 -antihistaminikum a stabilizátor mastocytů)
3. Řešení lékových intolerancí

Někteří pacienti s MCAS mívají problém s pomocnými látkami (plniva, barviva, pojiva) v lécích a ne s účinnými látkami samotnými.

Pokud pacient reaguje na lék špatně, může být nutné změnit výrobce, zvolit jinou lékovou formu (např. kapky místo tablet), nebo nechat připravit lék v lékárně na míru bez dráždivých příměsí (tzv. magistraliter příprava).

Důležité zásady pro pacienta

Úhrada a dostupnost léčby v ČR

Protože syndrom aktivace žírných buněk je relativně nově popsaná nemoc a nemá Česku zatím schválenou úhradu léků pojišťovnou (a ani vlastní kód diagnózy), musí se u léků jiných než antihistaminika (a antileukotrieny) podat žádost o úhradu podle § 16 (Zákon č. 48/1997 Sb.). Pro schválení dražší léčby je obvykle nutné prokázat, že ta předchozí nezabrala. [2] [3] [8]

Kromoglykát sodný

Tento lék není standardně hrazen z veřejného pojištění a pro jeho úhradu je nutné podat žádost o mimořádnou úhradu podle § 16. Žádost musíte podat vy jakožto lékař a musíte v ní doložit, že základní léčba (antihistaminika) nezabírá a potíže přetrvávají.

Tip z praxe: V praxi se setkáváme s tím, že lék jde v německých online lékárnách pořídit až o polovinu levněji. Lék navíc v Německu není vázán na lékařský předpis.

Biologická léčba

V případě, že ani kromoglykát nepřinese u pacienta dostačující zmírnění symptomů, zbývá biologická léčba.

Upozornění: Informace na této stránce mají pouze edukativní charakter a nenahrazují lékařskou péči. O nasazení léků a jejich dávkování musí vždy rozhodnout ošetřující lékař.


Zdroje

  1. MOLDERINGS, G.; Brettner, S.; Homann, J. et al. Mast cell activation disease: a concise practical guide for diagnostic workup and therapeutic options. Journal of Hematology & Oncology . [online]. 2011, roč. 4, č. 1. [cit. 2025-12-29].
    Dostupné z: [DOI] | [PubMed]

  2. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. In: Sbírka zákonů. [online]
    Dostupné z: [e-Sbírka]

  3. Národní zdravotnický informační portál. Výjimečný způsob úhrady léků ze zdravotního pojištění. nzip.cz [online]. [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [NZIP]

  4. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Databáze léčivých přípravků [online]. [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [SÚKL]

  5. Pädia GMBH. Pentatop 100 mg tobolky: příbalová informace: informace pro uživatele [online]. Revize květen 2022 [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [SÚKL]

  6. Stada Arzneimittel AG. Ketotifen AL 1 mg tvrdé tobolky: příbalová informace: informace pro pacienta [online]. Revize srpen 2022 [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [SÚKL]

  7. Cleveland Clinic. Mast Cell Activation Syndrome (MCAS) [online]. © 2025 [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [Cleveland Clinic]

  8. ÚZIS ČR. MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů [online]. [cit. 2025-12-30].
    Dostupné z: [ÚZIS]